Vánoční tradice
V zimním období se vždy dodržovalo spoustu zvyků a obyčejů.
Čtyři týdny před Vánoci začíná advent. Slovo advent prý znamenalo očekávání. Lidé se modlili a čekali na Vánoce.
První adventní zvyky se dodržovaly na svatého Ondřeje, to je 30. listopadu. Ten den se prý nejlépe věštila budoucnost. Tedy kromě Štědrého dne, kdy to prý šlo také dobře.
Tento den se také do mraveniště zahrabala mrtvá žába. To dělaly slečny na vdávání a pak zjara zjišťovaly, která kůstka zbyla. Když měla tvar háčku, čekala dívku velká láska. Když měla tvar lopatky, znamenalo to, že bude mít dívka o nápadníky nouzi. Také člověk mohl o půlnoci vidět obraz svého nastávajícího ve studni, v zrcadle nebo dokonce v komíně.
Na svatou Barboru 4. prosince se řežou barborky - větvičky stromů, které se dají do vázy a čeká se až rozkvetou. Dívky prý daly každé větvičce jméno jednohu jejich nápadníka a která rozkvetla první, to byl její ženich. Den před svátkem Barbory chodily živé Barborky, děvčata nebo ženy v bílých prostěradlech. Většinou byly tři. V jedné ruce měly košík s ovocem a sladkostmi, v druhé metlu a hrozily zlobivým dětem. A říkaly:
"My tři Barborky jsme
z daleké krajiny jdeme
a dárky Vám nesesme.
Neseme, neseme velice to krásné
kdo se modlit bude, tomu je dáme
a kdo nebude, tomu nalupáme."
Svatý Mikuláš má svátek 6. prosince. 5. prosince doposud chodí rozdávat dárky. V minulosti to bylo prý celé procesí - muzika, Mikuláš, až deset husarů, kominík, sedlák se selkou...
Mikuláš zjišťoval, kdo byl hodný a kdo ne a odměňoval. Jeho pomocníci trestali.
Jan Jakub Ryba v roce 1804 píše: "Chození Mikulášů přemnoho mrzáků nadělalo."
Na Mikuláše se také davaly dárky do punčochy a vyráběly se figurky ze sušených švestek.
Posledním velkým svátkem před Vánocemi je svátek svaté Lucie, 13. prosince. Lucie také chodily v bílém jako Barborky. Bylo jich 6. Chodily a říkaly: "Jdu, jdu, noci upiju." Na Lucii nesměly ženy příst len a drát peří. Kterou Lucie přistihly, té peří rozfoukaly a přízi odnesly. Měly také strašit děti. Především děti, které moc jedly. Těm vyhrožovaly dřevěným nožem, že jim rozpárají břicho.
A pak už se jen čekalo na Vánoce.