Nový rok
Nový rok nastává dle gregoriánského kalendáře 1. ledna, ne vždy tomu tak ale bylo. Staří Slované se řídili dle lunisolárního kalendáře, neboli kalendáře, který určoval délku roku dle slunce. Nový rok podle nich začínal 25. prosince, v době zimního slunovratu. 1. leden byl s Novým rokem spojován až později v 16. století, s příchodem gregoriánského kalendáře. K Novému roku se váží bujaré oslavy a mnoho tradic. Přečtěte si, proč vznikly a jak se vyvíjely v průběhu let.
Silvestr
Na konci 3. století n.l. se narodil chlapec jménem Silvestr. Tento chlapec byl křesťanského vyznání a ve své době, za vlády císaře Diokleciána, byl díky svému vyznání pronásledován. Později, když bylo křesťanství uznáno právoplatným náboženstvím, se stal Silvestr papežem. Jeho smrt se datuje ke 31. 12., roku 335. V 16. století se Nový rok začal počítat od 1. ledna a poslední prosincový den je věnován památce úmrtí papeže Silvestra a je spojen s oslavami Nového roku. Vítání Nového roku dnes probíhá většinou neformálním způsobem na večírcích, které začínají ve večerních hodinách, protože se nejedná o státem uznaný svátek. Tradiční je novoroční přípitek šampaňským.
Novoroční zvyky
S příchodem Nového roku je spojeno mnoho tradic, které se stále praktikují, zejména v tradičnějších vesnicích. Na Nový rok se například nemá věšet prádlo, neboť pověšené prádlo symbolizuje smrt někoho blízkého. Nemá se podávat k jídlu drůbež, aby neuletělo štěstí. Naopak k jídlu je vhodné podávat čočku, která znamená bohatství v Novém roce. Tradičně se také ometaly kamna, aby lépe hořely.
Novoroční předsevzetí
Každý z nás je zná a někdy si je určitě do Nového roku dával. Nejčastější jsou předsevzetí týkající se našeho zdraví, jako je omezení nezdravého jídla, kouření, přejídání, začátek cvičení, zdravé stravy, atd. Velmi často tato předsevzetí nevydrží déle, než pár dní, proto je lepší snížit naše očekávání na minimum, snažit se toto minimum vydržet co nejdéle a postupnými kroky své nároky zvyšovat.